Gina k nám jeho majitelka odložila maximálně na měsíc, než si sežene bydlení. Bylo to někdy v září…
Ginovy začátky v Catkách byly hodně divoké, až zoufalé. Gina u nás jeho paní nechala, když jsem nebyla doma, a Gino zmizel.
Kočičí základna není stavba vytvořená pro potřeby kočičí ubytovny, ale dům ze začátku minulého století se spoustou kočičích schovávaček. Tak jsem Gina po několik dní pouze tu a tam zahlédla. Samozřejmě se přede mnou vždy rychle schoval. A pak jsem ho přestala vídat úplně. Byla jsem zoufalá.
A zoufalství vystřídala ohromná radost, když paní z konce naší ulice inzerovala na Facebooku nález rezavého kocoura. Okamžitě jsem pro něj letěla a vzápětí si domů odnášela oddaně se tulícího Gina.
Od té doby je Gino skvělý mazlivý společník až vtěrka. Ale… kdybych nezešedivěla už před Ginem, určitě by se mi to podařilo v rámci peripetií s ním.
