Představuji vám pana kocoura HUBERTA.
Hubert žil v poděbradských zahrádkách. Zahrádkáři ho neměli rádi, občas po něm něco hodili. Do sklopce se chytil okamžitě. Měl hrozný hlad.
Když jsem obávaného desperáta vyndala po kastraci z přepravky, začal vrnět a otírat se hlavou, abych ho pohladila. Tak se návrat do zahrádek nekonal. Veliký černý kocour s velikou hlavou je hodný, mírný, vděčný. Není to už mladík, ale třeba si ho někdo vybere. Vlastního člověka by měl Hubert moc rád.
